Atomová nuda
Nultá hodina bývá vždy nejméně oblíbeným bodem v týdnu, ať už je zaplněna jakýmkoli předmětem. Aspoň tomu tak bylo v prváku, kdy jsme každé úterý vstávali v brzkých ranních hodinách, abychom se ve stavu polospánku přibelhali na hodiny informatiky vedené velkou osobností českých dějin J. Šormem. Letos jsme poprvé po těch letech vyfasovali opět nulu (ačkoliv jen sudý týden, což je v porovnání s béčkem lážo plážo) a to samozřejmě vyvolalo menší revoluci. Zatímco dosud jsme v případě automatizace podle rozvrhu neběželi a vyprávěli si pohádky o bezpečnosti práce, dnes se šlo naostro a to přímo v učebně FESTO, plné pneumatických a elektronických vymožeností. A hej, po krátké přednášce jsme hned zaujali místa u pracovních stolů, na kterých jsme začali tvořit naše pneumatické vynálezy. Zadání bylo až příliš jednoduché, proto následovaly upgrady jako tlakoměry, logické operátory a sériové spouštění. Vrcholem celé hodiny byl neuvěřitelně zamotaný obvod simulující atomové silo, u kterého bylo nutné nejdříve odjistit celé ovládání a poté současným stiskem čtyř tlačítek provést odpálení (rozuměj stlačení pístu). Jestli bude taková sranda pokaždé, tak se snad na úterky začnu i těšit.
Globus | 26. 9. 2006, 19.37
Nultý hodiny pro mě v prváku byly taky utrpením, měli jsme praxi, což byla dvouhodinovka děsný nudy (kromě léta, kde sme s učitelem okukovali holky :-D )
Pak sem nultou hodinu měl až ve čtvrťáku, a to tělocvik, na kterým jsem byl asi dvakrát. Dopadlo to tak, že na tělocvik nikdo nechodil, tak učitel psal do třídnice plavání v bazénu a chodil taky na devátou.
Jo, to byly časy :-D
Stene | 26. 9. 2006, 20.23
Jejda, to je skola. Takovou srandu mit na exgymplu, tak jsem snad i tu maturu neudelal a s radosti tam zustal o rok dyl. Takhle jsem rad, ze jsem vypadl.